Říjen 2015

Mariánská studánka

28. října 2015 v 16:59 | kopretina |  Mariánská poutní místa
KUDLOVICKÁ DOLINA - Mariánská studánka
Najdeme ji vedle bývalé Rozsypalovy lesní osady na Kudlovické dolině. Před několika dávnými lety využíval tuto osadu jako rekreační a školící zařízení Svit Zlín. Tomuto místu se také říká Habeš. Studánka stojí u cesty na pravém břehu potoka. Je kamená a v jeskyňce nad ní je socha Panny Marie a u ní velký litinový kříž. Je tu spousta hrnečků a svíček. Voda je celkem teplá, pitná a chutná sladce :-) Vtéká do Kudlovického potoka.
Podle pověsti ji postavili dva bratři, někdy na přelomu 19. a 20. století, z vděčnosti za uzdravení své matky.









Dyně s parmezánem

28. října 2015 v 16:58 | kopretina |  Bylinky a recepty
Rizoto s dýní a parmezánem

Potřebujeme:

1 menší dýni, olivový olej, 2 stoužky česneku, 8jarních cibulek, 25g másla, 200g rýže, trochu kmínu, 1 litr zeleninového vývaru, sůl, 50g nastrouhaného parmezánu.

Postup:

Předehřejte troubuna 180 stupnů.Dyni oloupejte,zbavte semen,nakrájejte na kostičky,pokapejte olejem a vložte do trouby na 30minut.Mezitím si na másle osmažte cibulku a česnek,přidejte rýži a kmín. Zalijte vývarem a vařte,podle chuti osolte a vařte,dokud se vývar nevy vaří a rýže nezměkne.Pak přidejte dýni a parmerzán.






Špagety s pečenou dýní


Potřebujeme:

1 máslovou dýni, 2 stroužky česneku, 1 lžíce másla, 2 lžíce olivového oleje,čerstvě mletý pepř, 25g parmezánu, 2polévkové lžíce čerstvé šalvěje, 350g špaget.

Postup:

Oloupanou máslovou dýni bez semen nakrájenou na kostky (asi 1cm)1 lžíci nasekané čerstvé nebo sušené šalvěje,nasekané stoužky česneku a olivový olej smíchejte.Směs pečte v horní části trouby na 230stupnů asi 20minut dokud nezměkne.Na rozehřáté máslo přihodte 1 lžíce šalvěje a 2-3 minuty smažte na mírném ohni. Špagety uvařte podle návodu tzv. na skus .Slité mírně okapané těstoviny dejte na máslo,přidejte upečenou dýni a promíchejte.Před podáváním posypejte strouhaným parmezánem,pepřem a ozdobte větvičkami šalvěje.


Voda sv.Ignáce a sarkofág Tomáše Špidlíka

25. října 2015 v 16:36 | kopretina |  Mariánská poutní místa
VELEHRAD - vod sv. Ignáce v bazilice

Nedávno jsem navštívila Velehrad. Nejvíc mě zde zaujaly poklady, které se skrývaly za hlavním oltářem Velehradské baziliky tj. sarkofág otce Tomáše Špidlíka a Voda sv. Ignáce.
Výzdoba sarkofágu je obrazovým vyjádřením svědectví víry otce Špidlíka. Jako druh uměleckého vyádření, byla pro výzdobu sarkofágu zvolena mozaika v miniatuře, coby převedení originálních mozaikových scén, uskutečněných po celém světě ateliérem Centra Atleti v Římě. Otec Špidlík tato vyobrazení důvěrně znal a měl je obvzlášť rád

Na modré desce sarkofágu jsou vypsána dvě typická sdělení jeho teologie :

Všechno co žijeme s láskou, přechází s Kristem do vzkříšení a Věčnost tvoří vztahy které nikdy nekončí.




Zvěstování



Vyobrazení Božské moudrosti



Vyobrazení Krista Vládce

Josef Egypský se dává poznat bratřím


Zjevení Krista po zmrtvýchvstání


Beránek na trůnu




Voda sv. Ignáce

Už v 17 století byla tato voda díky její zázračné pověsti velmi známou a rozšířenou nejen v Evropě ale také v Asii a Jižní Americe. Voda se užívala zejména proti rychle se šířícím nákazám, proti choleře a moru a také se kropili vodou těžko rodící matky za vyprošení milosti šťastného porodu.

Modlidba:

Ty Pane, jsi požehnal tuto vodu aby byla spasitelným lékem pro lidská pokolení. Dej na přímluvu sv. Ignáce, jehož medaile byla do ní ponořená, abychom obdrželi zdraví pro tělo a ochranu pro duši.




Lidová

25. října 2015 v 15:39 | kopretina |  Sluneční zpráva na dnešní den
Potůček v údolí
Tak krásně bublá
Pověz mě můj milý
jestli jsi brbla.

No to já nebrblám
má milá panenko
To zpívá potůček
pro tvoje srdénko.


Zlacká studánka na Salaši v Chřibech

23. října 2015 v 14:28 | kopretina |  Studánky a léčivé vody

SALAŠ u Velehraddu - Zlacká studánka
Pramen vody vyvěrá z úbočí vrcholu Hrušová nad obcí Salaš a jeho vodu zachycuje kamenná studánka, vybudovaná v roce 1862. Podle pověsti byl pramen objeven při nálezu zlatého pokladu a podle něho je také studánka pojmenovaná. A tady je ta pověst, která celý příběh popisuje.
Jednou jel salašský hospodář do hor pro dřevo. Když vůz přijel k lesu, uviděl ve svahu veliký otvor. V jeskyni našel velké množství zlatých šperků. Při prohlížení tohoto obrovského zlatého pokladu si strčil do kapsy jeden ze zlatých pohárů, vyběhl ven a místo do hor ujížděl s vozem k domovu. Když ženě vyprávěl, co viděl a ukázal jí, co přinesl domů, ta se s ním vadila, že toho nevzal víc. Vrátili se spolu na místo nálezu, ale přišli již pozdě. Vchod do jeskyně zmizel a ze skály vytékala čistá voda. A tak lidé začali studánce říkat Zlatská, později Zlacká.








SALAŠ u Velehraddu - studánka u korýtka
Kromě Zlacké studánky kterou najdete cestou ze Salaše na BUNČ je ještě jedna studánka zvaná U korýtka, která je schovaná v lese.
Půjdete od rozcestníku Salaš, dolní po žluté a modré značce směrem na Bunč a po 200 metrech odbočíte doprava úzkým chodníčkem podél plotu, pak přes mostek do lesa a cestička proti proudu vás dovede až ke studánce...
Voda za studánky je chutnější než ze Zlacké, ale protože je 200 m od cesty a nedá se k ní přijet autem, tak není tak navštěvovaná. Voda z obou studánek pak vtéká do Bunčovského potoka.









Setkání dušiček - září

20. října 2015 v 16:47 | kopretina |  Setkávání spoludušiček
Fotka zatím z posledního zářijového setkání dušiček - byla zde moc fain přátelská atmosféra....



Přikládám recept na veganský jablečný koláč který jste chtěli poslat.

Rychlý jablečný koláč


Potřebujeme:

300g nastrouhaných jablek,300gcukru,hrubou nebo polohrubou mouku,prášek do pečiva,4lžíce oleje,můžeme nemusíme přidat vejce,hrozinky a ořechy.

Postup:

Olej s cukrem smícháme ,přidáme nastrouhané jablka,hrozinky a ořechy, mouku a vodu a naposledy mouku s práškem do pečiva.Do vymazané a vysypané formy nalijeme těsto a pečeme ve středně teplé troubě do růžova.Před podáváním pocukrujeme nebo můžeme rozkrojit potřít marmeládou a nahoře polít čokoládovou polevou.Přeji dobrou chuť a ať se nepřipálí :-)




Pálenka ve folkloru

18. října 2015 v 19:22 | kopretina |  Bylinky a recepty



Kořalka byla v lidovém prostředí součástí pohoštění při významných příležitostech. Nechyběla při křtinách, svadbách, pohřbech také o masopustu a zimním období vůbec. Jako součást pohoštění nechyběla pálenka o hodech.
Každá součást běžného lidského života se odrážela v písních, říkadlech či pohádkách. Nejinak je tomu se slibovicí, kořalkou a pálenkou.

Gořalko, gořalko
pěkný řetázek máš,
jak sa ťa napiju
gurášu mi dodáš.


Kdo večeří kořalku, snídá vodu s oharků.


V Evropě začali s výrobou alkoholu mniši v italských klášterech. Dominikáni, kartuziáni, benediktíni pálili mimo vína hlavně bylinné pálenky s úspěchem prodávané pro lékařské účely. Pálenka vyráběná především z vína byla označována jako Spiritus vini (duch vína) nebo aqua vitae (voda života)





Recepty pro chuť i pobavení

Česnekový stěnolez:

250g česneku který oloupeme, očistíme, nakrájíme nasypeme do skleněné nádoby a zalijeme 0,5l vínovice, uzavřeme necháme asi 2 týdny odležet. Poté nápoj slijeme, přecedíme a smícháme s chladným sirupem uvařeným z 2kg cukru a 2l vody. Přidáme půl lžičky kyseliny citronové a stejné množství vanilkového cukru. Vše promícháme, přecedíme a necháme 2dny stát. Pak nápoj přefiltrujeme, nalijeme do lahví a můžeme konzumovat.



Puškvorcová bílá hůl:

Rozdrtíme 150g puškvorce, nasypeme jej do skleněné nádoby a zalijeme 1l vínovice. Nádobu uzavřeme a odstavíme na dva měsíce na sluné místo. Průběžně protřepáváme. Poté tekutinu slijeme, přefiltrujeme, přidáme do ní 100g světlého medu a přelijeme do lahví. Zazátkujeme a necháme půl roku zrát ve sklepě.

Oskerušový rumový -Tlamolep:

Vypeckované zralé plody namačkáme v hrnci, s přiměřeným množstvím rumu-ovoce musí být zalité. Dochutíme badiánem a celou skořicí, hrozinkami, perníkovým kořením a cukrem. Necháme 3 měsíce uležet a poté konzumujeme.




































Proměna žáka prostřednictvím satori

18. října 2015 v 17:01 | Eugen Herrigel |  Pro přátele Zenu
Se satori je spojena vnitřní proměna, revolučního charakteru. Osvícený si jí zprvu nevšimne. Postřehne ji pouze jeho učitel ale ten o tom mluvit nebude, nechá ji zrát a dozrát. Ale žák pozvolna při kontaktu s ostatními zjištuje, že se stal někým jiným. Při setkání už si nerozumějí tak jako dříve. Ale nemůže popřít, že i ostatní mají právo na harmonii, ale to ho neznejistí, nově získaný pohled na svět je až příliš přesvědčivý. Pouze je vůči ostatním rezervovaný a stále víc a víc se oddává svým vizím a snění, vyhledává a miluje samotu. V tomto poklidu pomalu dospívá. Klid je nesmírně důležitý, pro rozvoj vnitřního dění, které povznáší. To vede k umocněnému vhledu, který vychází sám ze sebe, z moci své povahy. Ani touto cestou nejde záměrně, spíše po ní kráčí jakoby samo od sebe. Je to cesta umění. A z ní se stane cesta umění.






Andělé z Vyšehradu

14. října 2015 v 15:18 | kopretina |  Cestování po ČR
Vyšehrad místo s historií a hlubokou energií která dává po věky všemu řád. Tichý klid zde stráží andělé Vyšehradští....