Srpen 2016

Švestičky

27. srpna 2016 v 12:38 | Kopretina |  Bylinky a recepty
Letos se švestek prý urodilo hodně.
O produktech z tohoto ovoce se můžete dočíst také na www.rjelinek.cz
nebo také navštívit Muzeum lidových pálenic, www.slovackemuzeum.cz /doc/7/
ve Vlčnově v domku č.65
nebo si přečíst výtisk lihových novin Lihové noviny č. 8 - červen 2016


Švestková omáčka

potřebujeme:
4 lžíce šveskových povidel
1 lžíce whisky
1 lžíce hořčice
trochu pepře

postup:
vše promícháme v misce


Švestkové cukroví

potřebujeme:
švestky
mandle nebo ořechy
čokoládu
rum

postup:
Sušené švestky vaříme, vypeckujeme,
místo pecky dáme mandli, namočíme do čokolády s rumem.


Rozpeky se švestkami

potřebujeme:
25g polohrubé mouky,
50g másla
40g cukru
1 žloutek
20g droždí
500g švestek
sůl, mák
půl hrnku mléka

postup:
S přísad připravíme těsto jako na koláče.
Po vykynutí těsto rozválíme na 1 cm vysoký plát
a rádýlkem nakrájíme na čtverečky
Do středu dáme vypeckovanou švestku a vydatně
ji zasypeme mákem, smíchaným s cukrem.
Okraje přehneme a spojíme. Pokapame rozpuštěným máslem a po vykynutí pečeme na pomaštěném plechu.
Tento recept lze vytvořit i na veganský způsob tedy bez másla, mléka a žloutek nahradit hraškou.


Švestková čokoláda
potřebujeme:
1 kg vyloupaných švestek
1/2 - 1 kg krystalu
40 g kakaa
1 vanilkového cukr, 1 lžička skořice, rum

postup:
švestky vypeckujeme a dáme rozvařit s cukrem,
přidáme kakao a skořici a dáme převařit, rozmixueme ponorným mixerem,
dáme znovu převařit a nalijeme do sklenic,
do každé sklenice dáme 2 lžičky rumu
a zavíčkujeme nesterilujeme.

Mantrické cvičení Ham - sa

27. srpna 2016 v 11:39 | E.Tomáš |  O meditaci
Ham -sa nebo také (Hong-sou) je mantrické cvičení pěstované v Tibetu a Indii. Teorie tohoto cvičení nás poučuje, že s každým výdechem člověk vydechuje určitý zvuk, ať už slyšitelný nebo neslyšitelný. Je to zvuk h. Trvalé opakování tohoto zvuku, podle mínění tibeckých a indických odborníků, přináší velkou energetickou ztrátu, kterou pak člověk musí nahrazovat všemi možnými prostředky (jídlem, pitím, pránou apod.) Při větší námaze se h velmi zvyšuje, čímž se udajně zvyšuje i ztráta energie. Aby tuto energii nahradil nebo aby její zrátě zamezil, nadechuje žák této mantrické jogy zvuku, čelem zvuk Ham nebo (Hong) nosem a ústy vydechuje Sa nebo (Sou). Přitom se snaží vydechovat méně než nadechuje, takže se mu v krátkém čase nahromadí v plicích část nevydechnutého vzduchu. Když se nazhromáždí do tzv. hrncové formy, to znamená do všech částí plic, žák vydechne tento nashromážděný vzduch ústy za doprovodu zvuku SA-SA-SA.
Toto mantrické cvičení je velmi posilující, ale i silně pročištující. Může se cvičit jakoliv dlouho, neboť přináší do celého těla zdraví a zřetelné posilnění. Cvičení je možné provádět celý den - vsedě, vleže, při chůzi, prostě v libovolné poloze.

PS: V Indii je tohle cvičení pokládáno za cvičení kasty obchodníků a řemeslníků tj. ze žlutou značkou na čele

z knihy 108 meditací




Vlčnovský kroj, jídlo a písnička

24. srpna 2016 v 15:02 | Kopretina |  Folklor

Kroj Vlčnov





Do Vlčnova přijížděli výtvarní umělci, aby po vzoru J. Úprky zachytili výrazný typ Vlčnovjanů. Otto Ottmar se ve Vlčnově usadil a oslavil Vlčnovjany desítkami svých prací. Mnozí do Vlčnova dojížděli na slavnosti a své dojmy zachytili na obrazech, jež jsou v muzeích, galeriích a soukromých sbírkách, například olejomalby Bohumíra Dvorského, pohybové kresby Františka Bezděka, litografie a akvarely vlčnovské rodáka Karla Beneše a jiných. Všichni usilovali o výtvarné vyjádření krásy vlčnovského kroje s typickými kontrastními barvami, tak odlišného od všech krojů v okolí. Všechny podmanilo kouzlo lidového projevu, formovaného po staletí usilovnou snahou vyjádřit pocit nositeli a uspokojení těm ostatním. To je ostatně základní motivace pro formování oděvu vůbec. Jenže v případě lidového kroje se tak děje v rámci malého regionu s kolektivním rozhodováním o tom, co se bude a nebude nosit při jakých příležitostech, co je vhodné a co je nežádoucí. Tvořivost tak úzce podřízená pospolitosti, v tomto případě jedné velké obci, je v každém případě obdivuhodná.



Jízda králů

je starobylá slavnost, jejíž původ sahá až do předkřesťanských pohanských dob.
V minulosti se pořádala na mnoha místech Evropy a i v našich městech byla častá. Jízda králů ve Vlčnově je dnes nejpopulárnější, každoročně se koná poslední víkend v květnu a na programu nechybí přehlídka slováckých krojů, písní, tanců a řemesel; samotná královská jízda začíná v neděli ráno.
Slovácká Jízda králů je zapsána na Seznamu mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO.

Písnička Vlčnov

Chodíme, chodíme

Chodíme, chodíme, hore po dědině
nejednej maměnce céru obudíme.

Obudí, obudí kohútek jarabý,
kohútek jarabý, až poletí z hřady.

Kohút z hřady letí, vesele si zpívá,
stávaj milá hore, už sa rozednívá.

Stávaj milá, spíš-li, namlúvat ťa přišli,
Horňané, Dolňané, chlapci Vlčňovjané.

Chlapci Vlčňovjané majú koně vrané,
košulenky tenké, ňadra vyšívané.

Košulenka tenká, šila ju švadlenka,
šila ju hedvábem pod zeleným hájem.

Dyž ju vyšívala, vesele se smála
dyž ně ju dávala, žalostně plakala.





Jídlo z Vlčnova

Koláčky škaredky

750 g polohrubé mouky
250 g hladké mouky
3 lžičky (3 kostky) cukru
18 pol. lžic mléka
2 kostky droždí (po 42 g)
300 g kvalitního škvařeného vepřového sádla
250 g másla
2 celá vejce
2 žloutky sůl na namáčení:
1 vejce
cukr moučka


Koláčky Škaredky



Nejprve si připravíme nádivky - jsou v každé základní kuchařce, já je dělám od oka, takže nepřikládám recept. Nádivky musí být tužší konzistence - aby se z nich daly dělat hrudky.
Kvásek: rozmělníme droždí, přidáme vlahé mléko, cukr a trošku mouky. Necháme v teple nakynout.
Část mouky si oddělíme - na podsypávání. Na vál prosejeme mouky, sůl, do důlku vklepneme vajíčka a žloutky, přidáme kvásek a nožem rychle zapracujeme (jinak se nám tekuté ingredience rozlijí po stole). Zapracujeme sádlo a máslo (nakrájené na menší kousky). Pro méně zkušené - mouku, vajíčka a kvásek raději předzpracujte v míse.
Těsto důkladně prohněteme na vále. Zpočátku lehce podsypávat moukou, aby se nelepilo. Vznikne polotuhé vláčné těsto. Některá mouka váže více tekutiny, jiná méně. Proto je dobré část mouky ponechat stranou a dle hustoty zapracovávat, nebo přidat ještě trochu mléka.
Pozor ! Těsto nenecháme kynout !
Těsto rozdělíme na 3 díly. Vyválíme placku a rádýlkem rozkrájíme na čtverce cca 4×4 cm. Já používám takové mechanické rádýlko, které nakrájí rovnou pěkně stejné čtverce (prodává se na každém jarmarku).
Doprostřed každého čtverce položíme nádivku a sbalíme.
V misce rošleháme vajíčko. Koláčky namáčíme spojenou stranou ve vajíčku a pak v cukru a klademe na plech vyložený pečícím papírem.
Pečeme v troubě předehřáté na cca 180°C do růžova. Upečené sypeme cukrem s vanilkou. A po vychladnutí si na nich pochutnáváme.
Z uvedené dávky je cca 160 ks koláčků - Škaredek.
Recept jsem získala od mé kamarádky a sousedky Emilky (ta ho má od babičky z jihu Moravy - z Vlčnova). Koláčky už peču asi 15 let ke všem slavnostním příležitostem. Také na třech svatbách. Jsou to skutečně vyjímečné koláčky, protože jsou nejen výborné chuti, ale jsou i trvanlivé - posílám je bez úhony balíkem do zahraničí.
Pokud se podivujete nad množstvím tuku, nejste sami. Když jsem recept získala, domnívala jsem se, že je v něm chyba a dávala jsem několik let jen 25 g másla a byly také dobré. Doporučuji ale dávku 250 g másla dodržet - jsou mnohem křehčí


Pramen Sirčena - Podhradí u Luhačovic

23. srpna 2016 v 17:34 | Kopretina |  Voda a prameny
PODHRADÍ u Luhačovic - Pramen Sirčena
Na pramen Sirčena v dědince Podhradí narazíte poblíž Luhačovic. Tento pramen najdete na konci dědiny - voda chutná mírně sirovodíkově. Celé okolí pramene je hezky upraveno v okolí najdete lavičky, rozhlednu a vyřezávané sochy zvířat. Dole v dědince stojí za povšimnutí malá dřevěná zvonička, krásně vyšperkovaná svatými obrázky. O kousek níž je smírčí kříž u vzrostlého stromu s připevněnou pověstí o zavražděné nevěstě Kataríně. Kouzelná dědinka s příjemnou atmosférou - doporčuji k navštívení.



Mapa kde najdete pramen


Mostek u pramene

dřevěná rozhledna

smírčí kříž v Podhradí

dřevěná zvonička s obrázky

Pověst o zabité nevěstě Katarině - zamordované v den svadby od tatara pohana.....











Pohádková básnička

21. srpna 2016 v 17:35 | Kopretina |  Sranda, legrajda, komix
Princové jsou na draka
hojaja
Draka dokáže zabít jen Bajaja.
Občas princka hystericky zaječí,
takže princ i drak vezmou do
zaječích....




Zuphlas - anděl stromů

20. srpna 2016 v 16:06 | Kopretina |  Andělské obrázky
Zuphlas anděl stromů vám posílá své poselství:

Můžete mě vidět, jak jemným vánkem plachtím do Matky země a naplňuji listy, kůru a větve svých stromů milující energií a rovnováhou. Když se budete starat o stromy a dávat na ně pozor, obejmete tím také mě a já vám tuto lásku vrátím, toto je dlouhodobá filozofie. Udělejte si trochu času na obnovení svého spojení s Matkou zemí a přírodou a buďte uzdraveni čistou silou a prastarou posvátnou moudrostí mých stromů.













Pokuste se trávit trochu času na čerstvém vzduchu, najděte si místo kde budete sedět mezi stromy. Přečtěte si mé poselství, pak zavřete oči a nechte tu silnou, i když ted už jemnou energii stromů, aby do vás vtekla a přinesla pocit uvolnění, propojení s přírodou a dokonalé rovnováhy.







Žítkovská zastavení Boží pomoci

16. srpna 2016 v 10:35 | Kopretina |  Zajímavá místa
Tyto zastaveníčka jsou rozesety po krajině jako připomenutí se duše v těle a vždy potěší poutníka na jeho cestě. Nafoceno na Žítkové, Vápenicích a ve Starém Hrozenkově.














Studánka u dvou vrb

15. srpna 2016 v 17:27 | Kopretina |  Studánky a léčivé vody
VÁPENICE, Rubaniska - Studánka u dvou vrb
Studánku u dvou vrb najdete na Kopanicích, Vápenice -Rubaniska
Vyjedete na kopeček kde uvidíte po pravé straně dvě veliké vrby. Pokud vrby obejdete čeká vás překvapení - ve svahu vyvěrá studánka. Voda má mírně nasládlou chuť a zřejmě bude i léčivá jako vrba samotná.


Acylpyrin vynalezla vrba bílá. Syntetická kyselina acetylsalicylová, acylpyrin, má stejné složení jako přírodní salicin, obsažený ve vrbové kůře. Přírodní komplex látek však vždy působí uceleněji, než jednotlivé izolované složky. Proto má vrbová kůra ve fytoterapii velký význam i dnes. Je výborným prostředkem snižujícím horečku a podporujícím vypocení, zároveň mírní bolesti. Uplatní se tedy při nachlazení, revmatismu i zánětech nervů. Platí dokonce i na bolest při zánětu trojklaného nervu, považovanou za jednu z nejhorších. Celkově uklidňuje. Rovněž podporuje vylučování a proto pomáhá při chorobách močových cest.


Užívaná část

Kůru z dvou až tříletých větví sbírejte časně na jaře. Ideální dobou je právě březen, kdy v nich proudí nejvíce mízy. Větvičky po obvodu nařízněte ve vzdálenosti 20 cm, kůru uvolněte poťukáním a poté ji podélně nařízněte a sloupněte. Při revmatických obtížích můžete připravit i odvar z listů.


Podávání

Nálev či odvar, připravený z rovné čajové lžičky podrcené kůry na šálek vody, užívejte nejvýše třikrát denně. Pro zevní použití může být odvar silnější. Pozor na to, že při předávkování může vrbová kůra vyvolat otravu! Nesmí se rovněž užívat v těhotenství, při žaludečních vředech, bronchiálním astmatu a poruchách srážlivosti krve.

Skutečný život znamená cítění

15. srpna 2016 v 17:17 | Kopretina |  Co napsali přátelé
"Skutečný život znamená cítění - cítění a dýchání, vnímání přes srdce, přirozené spojení se Světlem svého Já, nalezení svého místa a dovolení si být podporováni v pravdě a lásce na svém místě v Univerzálním vědomí. Otevřete-li své srdce, budete moci plněji přijímat a poté se otevřít hojnosti na všech úrovních, na niž máte přirozené právo. Jakmile se jedinkrát propojíte s milující části sebe sama - se svým srdcem a octnete se v přirozeném proudu vlastního Světla, změní se vám celý život. Zmizí veškeré zápasení a volně proplouváte svým každodenním životem. Objeví se pocit vnitřního klidu. Je to téměř jako byste plavali vzhůru proti proudu a náhle začali volně bez jakéhokoliv úsilí plynout po proudu."
www.novoucestou.cz

Kroj, písnička a jídlo z Březové u Uh.Brodu

6. srpna 2016 v 14:34 | Kopretina |  Folklor
Kroj Uherský Brod - Březová

K mužskému kroji na Březové nerozlučně patří čagan, který se nosi při všech příležitostech.

Host do domu - čagan do ruky.



Brambořica se špenátem

Potřebujeme

  • staré brambory
  • špenát (listy nebo protlak)
  • mléko
  • muškátový květ nebo oříšek
  • sůl

Brambory oloupeme a nakrájíme na menší kusy, uvaříme v osolené vodě (bez kmínu) doměkka. Scedíme, vodu ale nevyléváme, přidáme do ní trochu mléka. Brambory v hrnci rozšťoucháme, podle potřeby vmícháme mléčnou vodu, postavíme na mírný plamen.

Připravíme si špenát: Buď opereme a nasekáme čerstvé listy, nebo využijeme zmrazený polotovar (listy nebo protlak), který pokrájíme na kostky. Špenát přidáme k bramborám, promícháme a necháme podusit. Okořeníme muškátovým květem nebo strouhaným oříškem a podáváme co nejvíc horké.


Písnička:

Na téj Brodskej věži

Na téj brodskej věži
zlatá panna leží
zaspívaj kohůtku,
máš-li zlaté peří.

Susedové koně
majů zlaté oje,
susedovy slépky
majů zlaté pérky.

O jednej hodině
kohůtek zaspíval,
o druhej slavíček
až sa háj rozléhal.

Písnička z Březové u uh.Brodu - František Sušil Moravské národní písně